Školní soutež

Za kreativní příspěvky budeme školáky opět odměňovat pobytovými zájezdy. Tři báječné dny mimo školu! Po dobu fungování naší školní soutěže se nám podařilo dostat do přírody více jak 590 dětí. Pro veliký zájem a úspěch jsme se rozhodli v soutěžích pokračovat i v tomto školním roce 2017/2018. Během školního roku proběhnou čtyři soutěžní kola, soutěží se tedy o čtyři atraktivní pobytové zájezdy pro celé třídy. 

Chcete i vy vyhrát zájezd pro celou vaši třídu na 3 dny zdarma? Stačí jen vytvořit fotografii celé vaší třídy, která bude znázorňovat dané téma a k této tématické fotografii napsat miničlánek na 300 slov k danému tématu.

Za kreativní příspěvky odměňujeme školáky pobytovými zájezdy. Tři báječné dny mimo školu!

Pro jednotlivá kola byla vybrána následující 4 témata (od kdy a do kdy je můžete zasílat):

1) Ranní ptáče, dál doskáče (15. září – 15. listopad)

2) Trpělivost, růže přináší (15. listopad – 15. leden)

3) Tichá voda břehy mele (15. leden – 15. březen)

4) Nehas, co tě nepálí (15. březen – 15. květen)

Kompletní pravidla k soutěži najdete zde: pravidla 

 

Soutěžíme o atraktivní ceny – čtyři pobytové zájezdy pro celé třídy na 3 dny. Jedna výhra je určena pro maximální počet 30 osob. (jedna třída včetně dozoru). 

Soutěž je určena pro všechny základní a střední školy na území ČR.

Úkolem je vždy vytvořit současně fotografii, na které bude celá třída, a napsat krátký  článek. Fotografie s článkem se musí shodovat s daným, vyhlášeným tématem soutěže z oblasti českých přísloví. Příspěvky zasílejte na e-mailovou adresu:  skolnisouteze@vyletysoucasnosti.cz       

Kritériem pro hodnocení je kreativita zaslaných příspěvků. I jedinec může poslat celou třídu na třídenní výlet.

ranní ptáče 2 (1)

Výherce 1. kola školních soutěží 2017/2018 se stává Jaroslav Pauch, 6.ročník

Základní škola, Smetanova 405, 385 01 Vimperk

Téma: „Ranní ptáče, dál doskáče“

 

Tato fotografie vznikla jako důkaz toho, že jsme se ve škole učili od šesti hodin. Přijde Vám to divné? V oknech totiž nejsou černé žaluzie nebo tapety, ale prostě černočerná ranní tma. A proč jsme šli tak brzo do školy? No, abychom dokázali, že ranní ptáče dál doskáče. My jsme teda neskákali, spíše popobíhali. Nejprve do školy, která začínala hodinou matematiky v šest hodin a paní učitelka by nám neodpustila ani minutu. A potom v poledne. Protože jestli si myslíte, že jsme skončili o dvě hodiny dříve, tak to „škoda lávky“. Šli jsme do mateřské školky, abychom jim krásně vyzdobili okna papírovými obrázky, které jsme předtím asi deset hodin stříhali. Uf. Odpoledne jsme se mohli věnovat našim kroužkům tak, jak to děláme každý jiný den. Byl to super den. Myslím, že jsme opravdu byli ranní ptáčata, která dále doskákala. Ale každý den bychom ptáčetem být nechtěli.

Jaroslav Pauch, 6. ročník