Školní soutež

Za kreativní příspěvky budeme školáky opět odměňovat pobytovými zájezdy. Tři báječné dny mimo školu! Po dobu fungování naší školní soutěže se nám podařilo dostat do přírody více jak 470 dětí. Pro veliký zájem a úspěch jsme se rozhodli v soutěžích pokračovat i v tomto školním roce 2016/2017. Během školního roku proběhnou čtyři soutěžní kola, soutěží se tedy o čtyři atraktivní pobytové zájezdy pro celé třídy. 

Chcete i vy vyhrát zájezd pro celou vaši třídu na 3 dny zdarma? Stačí jen vytvořit fotografii celé vaší třídy, která bude znázorňovat dané téma a k této tématické fotografii napsat miničlánek na 300 slov k danému tématu.

Za kreativní příspěvky odměňujeme školáky pobytovými zájezdy. Tři báječné dny mimo školu!

Pro jednotlivá kola byla vybrána následující 4 témata (od kdy a do kdy je můžete zasílat):
1) Není růže bez trní (15. září – 15. listopad)

2) Těžko na cvičišti, lehko na bojišti (15. listopad  15. leden)

3) Komu se nelení, tomu se zelení (15. leden  15. březen)

4) Kam vítr, tam plášť (15. březen – 15. květen)

Kompletní pravidla k soutěži najdete zde: pravidla 

 

Soutěžíme o atraktivní ceny – čtyři pobytové zájezdy pro celé třídy na 3 dny. Jedna výhra je určena pro maximální počet 30 osob. (jedna třída včetně dozoru). 

Soutěž je určena pro všechny základní a střední školy na území ČR.

Úkolem je vždy vytvořit současně fotografii, na které bude celá třída, a napsat krátký  článek. Fotografie s článkem se musí shodovat s daným, vyhlášeným tématem soutěže z oblasti českých přísloví. Příspěvky zasílejte na e-mailovou adresu:  skolnisouteze@vyletysoucasnosti.cz       

Kritériem pro hodnocení je kreativita zaslaných příspěvků. I jedinec může poslat celou třídu na třídenní výlet.

 

dsc_0109-1

Výhercem 1. kola školní soutěže na téma „NENÍ RŮŽE BEZ TRNÍ“ se stala třída 2. A Gymnázia Dr. Emila Holuba, Na Mušce 1110, 534 01 Holice

Není růže bez trní

Jak vypadá růže bez trnů? Jaký je život bez překážek? Když něco chceme, vždy k tomu vede cesta, ale plná nástrah. Růže je lákadlem, když chceš, přivoň si, ale při uchopení dávej pozor na trny. V každé životní situaci se můžeme píchnout o trn, zažít tu bolest a překonat ji. Člověk je odsouzen k tomu, aby cítil bolest, překonával sám sebe a rozhodoval o svém životě. Je lehké se vzdát, ale hrdinství se překonat! Každý z nás zná to riziko, a přesto se mu nebráníme. Je to naše součást. Naše já.

Znala jsem člověka, ženu, která to měla v životě velmi těžké. Vyrůstala na Slovensku, se svým otcem a matkou. Po absolvování základní školy se celá rodina přestěhovala do Čech, a Věře nebylo dovoleno dál studovat. A tak v 15 letech začala pracovat.

Později se vdala, brzy se jí narodil syn. Oběma rodičům dělal radost. Miloval sport, hrál basketbal, jezdil na kole, bruslích i na lyžích. Věra si musela najít druhou práci, aby mohl syn studovat střední školu.

Léta plynula, syn oženil a necelý rok nato se stala babičkou dvou malých holčiček. Dvojčat. Když byly vnučky nemocné, chodila je hlídat, ale objevila se rakovina plic, lékaři jí odebrali část levé plíce.

Uzdravila se… Solná jeskyně pomáhala, tam se jí dobře dýchalo. Navštěvovala ji i s vnučkami, pak je odvedla na angličtinu… Všem bylo zase tak hezky.  O dva roky později ale opět začala kašlat, znovu nemocnice a konec …

Zemřela v nedožitých 68 letech. Za celý svůj život zažívala slasti i starosti.

Život je růže, ale cesta života je trnitá. Ale není jedno bez druhého, tak jako neexistuje růže bez trní. Nechť mají všichni dost trnů pro svůj život, neboť tyto překážky nás posilují.

Markéta Maťátková, třída 2. A

Gymnázium Dr. Emila Holuba, Na Mušce 1110, 534 01 Holice

Výherce 2.kola

Výhercem 2.kola našich školních soutěží na téma:

TĚŽKO NA CVIČIŠTI, LEHKO NA BOJIŠTI

se stala třída 9.B, Základní škola Františka Kupky, Františka Kupky 350, 518 01 Dobruška.

 

Každoročně se s tím setkávám na filmovém táboře. Na plátně vše vypadá velice jednoduše a spousta lidí si myslí, že to nic není. Opak je pravdou. Účastníci Ambroziády, týdenního filmového tábora, se podílejí na všech činnostech kolem natáčení filmu a vyzkoušejí si tvorbu filmu na vlastní kůži. Už jen vymýšlení a sepisování scénáře, rozdělování rolí a další věci kolem zaberou čas. Když se člověk musí vžít do někoho jiného, někoho smyšleného nebo do skutečné osoby, kterou ani nezná, mluvit jak požaduje režisér a chovat se tak jak je psáno ve scénáři, není to vůbec jednoduché. Učení scénáře zabere spoustu času, někdy člověk kvůli tomu skoro nespí. Další den určenou část scénáře musíte umět, a máte přehrávky, tedy zkoušky nanečisto. Když to neumíte, celý „štáb“ je naštvaný a všechno se dostává do skluzu, což bývá velký problém. A potom začíná ta nejtěžší část. Natáčení. Chodíte pořád dokola, od značky ke značce, mluvíte stále dokola to samé a pořád to není ono. Některé záběry se točí třeba desetkrát. Když se vám to už konečně povede, může se pokazit něco jiného. Nefunguje mikrofon, je špatně nastavená kamera nebo se někdo bavil a v záznamu je to slyšet. Stříhá se zpravidla v noci, protože přes den se dotáčí. Lektoři nechodí většinou ani na večerní akce, aby vše stihli dodělat, ale když vidíte výsledek, nestačíte se divit. Vidíte sice krátký, ale neuvěřitelný výkon vás, vašich kamarádů a kolegů. Když se film potom promítá rodičům a všem účastníkům tábora doufáte, že se bude líbit. Poté, co film skončí a sálem zní potlesk, máte ohromnou radost, že se to všem líbilo. Vy se dřete a dřete, aby výsledek vypadal velmi jednoduše. Prostě těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Nela Sušánková 9.B

zelené dovádění(1)

Výhercem 3. kola

školních soutěží na téma:

KOMU SE NELENÍ, TOMU SE ZELENÍ

se stala třída 6.B,

Základní škola Pardubice-Polabiny, 

Prodloužená 283, 530 09 Pardubice, 

Polabiny 2

Žili, byli dva bratři. Jmenovali se Jim a Jack.

Jim byl od narození líný a Jack pracovitý.

Když dosáhli tří let, Jack už stavěl z kostek hrad

a Jim se válel a koukal na pohádky.

Už jim bylo šest let a šli do školy.

Vždy za Jima dělal úkoly Jack.

Když měl všechny svoje i bratrovy úkoly hotové,

s radostí šel pomáhat na farmu rodičům.

Jim mezitím ležel v posteli a cpal se chipsy.

Rodiče od narození měli radši Jima,

protože je o pět minut starší než Jack

a v té době to bylo nejdůležitější.

Jimovi odkázali celou farmu a dobytek,

Jacka měli taky rádi, ale Jim byl prvorozený.

Lidé měli radši Jacka, protože všem pomáhal.

Chlapci si přáli být jako táta.

Když dosáhli patnácti let,

oba se rozhodli jít na střední školu zemědělskou.

Dosáhli třetího ročníku.

Jejich maminka a tatínek se rozvedli.

Tatínek to v žalu nezvládl a zemřel.

A Jim dostal farmu a dobytek.

Ve škole to s Jackem šlo špatně,

měl tátu rád a tohle pro něj byla rána.

Po studiu si Jack postavil vlastní farmu.

Jackovi se dařilo a zelenala se mu pole,

ale Jim měl jen vysušená pole

a hladová zvířata.

Asi po pěti letech na Jackova pole přišli krtci

a na Jimova žížaly.

Krtci jsou špatní, protože dělají hromádky

a to rostlinám nesvědčí,

ale žížaly zvětrávají půdu, to je dobré.

Karta se obrátila a Jack si řekl, že to nemá cenu.

Byla by to práce navíc a nevyplatilo by se to,

takže zlenošil. Jim si naopak řekl, že když má takovou kliku,

tak začne pořádně pracovat.

Jack si jednou na trhu našel manželku,

ta mu řekla, ať to nevzdává, že krtky vyhubí.

Krtci odešli a Jack byl zase pracant.

Oba byli dobří zemědělci

a z toho vyplývá: KOMU SE NELENÍ, TOMU SE ZELENÍ.

Valentýna Lamrová

Téma 4. kola našich školních soutěží zní:

KAM VÍTR, TAM PLÁŠŤ

Posílat příspěvky můžete od 15.března do 15.května

Těšíme se na Vaše příspěvky