Král českých hradů – Bezděz

by redakce Výlety současnosti 135 views0

V romantické krajině a nádherné přírodě Českolipska, na dohled od Máchova jezera, se v zimní zasněžené krajině vzdouvá hrad Bezděz, nazývaný návštěvníky králem českých hradů.

Hrad byl založen na kopci zvaném Velký Bezděz. Jako jeden z mála se dochoval v původní, nezměněné podobě. Neprošel přestavbou na romantické letní sídlo, ani zbořen jako jiné neméně slavné hrady. Díky tomu se zde zachovala vzácná raně gotická hradní kaple a křížová cesta vedoucí na hrad lemovaná  patnácti kapličkami.

Založení a historie hradu

Hrad Bezděz byl založen kolem roku 1265 králem železným a zlatým Přemyslem Otakarem II. Byl postaven a panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a také k jeho ochranně, proto zde nenajdeme žádné hospodářské budovy. Protože byl hrad dostavěn v relativně krátkém časovém období, představuje jednotný sloh, a to vyspělou ranou gotiku. Přemysl Otakar II se ze svého hradu ovšem neradoval dlouho. Roku 1278 padl v bitvě na Moravském poli.

Do české historie se hrad zapsal také jako místo, kde byl uvězněn jeho sedmiletý syn Václav II se svou matkou, královnou Kunhutou. Oba sem byli přivezeni v lednu 1279 v době vpádu Braniborů do Čech a jimi zde byli střeženi. Kunhutě se v dubnu podařilo z hradu utéci a odjet do Prahy. Mladý Václav II byl převezen do Žitavy, kde strávil v zajetí další čtyři roky.  Později, když Václav II usedl na trůn a snad i kvůli špatným vzpomínkám zastavil Bezděz Hynkovi Berkovi z Dubé. On a posléze jeho syn měli hrad v držení do roku 1348. Poté, tehdejší panovník Karel IV rozhodl, že je třeba posílit centrální moc a k tomu mělo dopomoci vykoupení všech zastavených hradů, a tedy i Bezdězu.  Karel IV si hrad a okolní krajinu velice oblíbil a mnohokráte zde pobýval. Dokonce dal osobně pokyn k založení Velkého rybníka, dnešního Máchova jezera.  Karlův syn Václav IV. dal v pozdějších dobách hrad opět do zástavy. Dalšími vlastníky byli markrabě Prokop, Havel ze Zvířetic, Jan z Michalovic a mnozí další. V roce 1621 po bitvě na Bílé hoře byl hrad dobyt a vypálen. Po roce 1624 získal hrad Albrecht z Valdštejna, který sem povolal mnichy z řádu sv. Augustina. Od roku 1662 do roku 1785 zde byl klášter řádu montserratských benediktinů, fungující také jako významné mariánské poutní místo. Roku 1666 byla do hradní kaple přenesena jedna ze tří kopií černé Panny Marie Montserratské. V roce 1778 byl hrad dobyt pruským vojskem. Klášter zanikl nařízením Josefa II a hrad zůstal opuštěný. Po 2. světové válce byl hrad nepřístupný kvůli budování nedalekého utajeného letiště, které bylo v dohledu Bezdězu. Po znovu zpřístupnění památky se hrad opravoval a roku 1978 byl vyhlášen národní kulturní památkou.

 

Velký a Malý Bezděz

Bezděz není jen hrad. Je umístěn v nádherné přírodě hustých lesů a ze svého místa po celá staletí shlíží na půvabnou krajinu.  Není proto divu, že v jeho okolí byla vyhlášena v roce 1949 přírodní rezervace o výměře 30 ha. Jedná se tedy vlastně o dva vrcholy zvané Velký a Malý Bezděz, jež jsou bývalé znělcové přívodní kanály třetihorních sopek. Na Velkém Bezdězu je postaven již zmíněný hrad a na jeho severní straně se nachází pseudokrasová puklinová jeskyně. Důvodem vyhlášení přírodní rezervace je smíšený listnatý les, zastoupený zejména buky a duby a zastoupením velkého množství vzácných rostlin. Jsou to například hvozdík sivý, kavyl Ivanův, lilie zlatohlavá nebo třtina pestrá. Ze zástupců zvířecí říše zde můžeme pozorovat velké množství ptáků, za všechny jmenujme třeba sokola stěhovavého, ostříže lesního či dudka chocholatého. Ovšem nejvíce vyhledávaným je zde tesařík alpský, kterého v Čechách nejdete jen na málo místech.

Silné energetické místo

Bezděz patří k velmi zajímavým energetickým místům. Jednak se nachází v čisté krajině, a také proto, že už sám znělcový kopec, na kterém je hrad vystavěn, vyzařuje výjimečnou energii. Jeho hradní kaple v sobě jedno takové místo ukrývá. Uvnitř z podlahy kaple vyčnívá skalisko, které je podle senzibilů součástí prastaré svatyně, která tu byla dávno před hradem. Zahrnutí takových míst do prostoru kostela není výjimkou, církevní stavby energetická místa zakrývají poměrně často. Ať už proto, aby předchozí pohanské využití svatyně bylo potlačeno, nebo proto, že energie místa je využita pro křesťanské účely a zasvěcení kostela. Pro stavitele jistě nebyl problém skálu odtesat, ale z nějakého důvodu to neudělali. Význam hradního kostela byl také umocněn tím, že hrad v 17. století sloužil jako klášter a také významné poutní místo Panny Marie Monserratské. Pověst o jejích zázračných účincích se rychle šířila, a tak sem přicházelo stále více poutníků. V roce 1686 zde dala vystavět 15 poutních kapliček křížové cesty, od úpatí až po samý vrchol, Anna z Valdštejna. Kaple byly vyzdobeny nejprve malbami a poté dřevořezbami s výjevy z ukřižování Krista.

Zvláštní také je, proč se sousednímu vrcholku Malý Bezděz, přezdívalo Čertův vrch. Podle esoteriků a silových měření zde z kopce vycházejí temné a negativní energie. I výrazná skála poblíž hradu dostala název Čertova věž. V této věži je prý ukryt tajemný poklad, který se již mnoho poutníků pokoušelo najít a vyzvednout a vždy za to zaplatili svou duší. Čerti se však ukrývali prý přímo na Bezdězu. V jeho zdech zde nabývali často podob černých kohoutů nebo kozlů a děsili tak hradní posádku.  Své nejoblíbenější rejdiště prý měli ve věži u třetí brány a žádná moc je odtud nemohla dlouho vypudit. Nejvíce o sobě dávali vědět v době bohoslužeb v hradní kapli, kdy vždy spustili doslova pekelný hluk. Kaple byla proto nejprve zasvěcena archandělu Michaelovi, vítězi v boji s ďáblem.

Bezděz také hluboce zapůsobil na velkého českého básníka Karla Hynka Máchu, ostatně jako celý zdejší kraj. Byl jím tak uchvácen, že na hrad putoval celkem šestkrát a nejednou zde strávil i noc.  O zdejší zřícenině napsal povídku Večer na Bezdězu, která začíná večerem na tomto hradě, kde Mácha přemýšlí nad životem a popisuje vývoj člověka….“ Nebyl to však večer zimný a chladný, s jakým se počínají obrazy ze života mého. Jasný, příjemný večer, jaký nastoupí po bouři odpolední, nalezl mě v zříceninách hradu bezdězského. Nade mnou plynuly šedé obláčky co stáda beránků, za horami však černé husté zapadaly mraky. Od východu nový měsíc vycházel a veliký Hirschberský rybník se stkvěl polou v slunečné záři, polou v mdlém světle měsíce.“

A kdo by neznal báseň Svatopluka Čecha Vězeň na Bezdězi, který se také nechal inspirovat tímto tajuplným a zajímavým místem…“Zas v okně zadumán? Zas toužíš v dáli? Kde myšlenky tvé toulají se, kde? Nech přeludů jež v oblacích tě šálí a béř, co péče má ti skýtá zde. Snils o doubravě pode hradem stinné, kde v šepot listí ptačí zpěv se line: nuž, ajhle! Zde ti pro potěchu nesu do náručí tu sladkou píseň lesů.“

Také se traduje že zde mniši ukryli tajemný poklad, který nikdy nebyl nalezen. Tuto pověst prý vyslechl Bedřich Smetana a na její námět napsal operu Tajemství.

 

Cesta na Bezděz

A jak se na tajemný vrchol dostanete? Hrad je dostupný pěšky z nedalekých Doks po červené Máchově stezce, ale také sem můžete dojet vlakem i autobusem. Ovšem na hrad musíte vystoupat už pěšky a je to dobrá zkouška fyzické kondice. Cesta na hrad vede nejprve po asfaltové cestě mezi domky, za první branou pak přechází v lesní cestu a kousek před druhou branou již budete stoupat po kamenných stupních vytvořených ze skály. Po pravé straně stojící barokní kapličky vám při této strmé cestě trochu pomůžou rozptýlit pozornost a zaměřit třeba své myšlenky do svého nitra. Ostatně k tomu toto místo vybízí a vybízelo nejednoho poutníka. Když se dostanete až na Máchovu vyhlídku, tak máte už na dohled třetí bránu a nádvoří hradu. Můžete si zde na chvíli odpočinout, nabrat dech a pokochat se vyhlídkou na nedaleké městečko Doksy a třpytivou hladinu Máchova jezera. Na nádvoří hradu pak po chvíli vstoupíte čtvrtou hradní brannou a můžete se zde naplno věnovat prohlídce.

A pokud opravdu chcete zažít kouzlo hradu Bezděz, tak neváhejte a vydejte se sem v tomto ročním období. Všude vládne klid a tajemná atmosféra zdejšího místa je umocněna jemným poletujícím sněhem po okolí.  Kopce jsou již holé, bez listí a tak se vám při výšlapu na vrchol naskytne nádherný výhled po tiché krajině. Snáze tak můžete vidět tajemná skaliska a skalní žebra obou vrcholů jinak skrytá v lesích. A až dojdete na vrchol, na vlastní kůži ucítíte, že zde vládne opravdu boží klid. Hrad je sice uzavřený, ale vy zde máte možnost bez davů turistů se na chvíli zastavit, pokochat se tímto místem, zklidnit svojí mysl a zaposlouchat se do ticha krajiny a do hlasu své duše. A věřte, že toto místo vám mnohé napoví.  Až půjdete dolů, celí promrzlí, cestou k parkovišti na vás čeká malý zázrak. A sice malá, útulná hospůdka s nádherným výhledem do zimní krajiny. Zde se můžete zahřát a dát si něco dobrého k jídlu a třeba si i uvědomit, jaké máme štěstí, že žijeme v této době.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

57Bezdz-chapel DSC_0151

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Text: Michaela Jozová

Foto: archiv